Menu
První ze série našich víkendových Šumavských výletů. Vyrazili jsme do střední části Národního Parku Šumava, kde jsem navštívili hrad Kašperk, vlčí výběh v Srní a Hradlový most u Modravy. Po cestě jsme si udělali zastávku ve Středočeském kraji na hradě Zvíkov. Jako vždy přinášíme přehled našich cílů, i když ne všechny tentokrát naplnily očekávání.
Hrad Zvíkov leží mírně severně od spojnice měst Tábor a Písek, což se nám při cestě k Sušici hodí. Parkujeme na placeném parkovišti asi 500m od hradu. Hrad je z většiny obklopen vodní nádrží Orlík, což nadšeně přivítal nejmladší člen naší výpravy slovy “Tady je všude moře!”. Celý hrad má několik teras s výhledem na různé části Orlíku. Při průchodu skrz celý areál je možné se dostat až k přístavu, který slouží návštěvníkům přijíždějícím po vodě. Na Zvíkově nabízí prohlídku hradu, která je bez průvodce a tempo si tak návštěvníci můžou přizpůsobit schopnostem své skupiny. Sympatické je i to, že se při prohlídce střídají vnitřní prostory s venkovními. Hodí se to hned z několika důvodů. Až se budete uvnitř klepat zimou, pochopíte.
Hrad Zvíkov nicméně není vhodnou zastávkou z pohledu jídla. V době naší návštěvy bylo občerstvení pouze u parkoviště, kde se ze srubu linuly vůně smaženého čehokoli. To nás namotivovalo se srubu vyhnout obloukem a místo smaženého talíře zarezervovat stůl v hospůdce U Štěpána (znáte z Ano, šéfe!), která je nedaleko našeho dnešního cíle a chceme ji navštívit už od doby, co jsme se o kuchařském umění jejího majitele dozvěděli.
Parkujeme na prostorném placeném parkovišti přímo určeném k návštěvě hradu. Od něj je to kilometr a půl bezbariérovou cestou k samotnému Kašperku. Správu hradu musím pochválit primárně za to, že nezahálí a snad na každý víkend chystá nějakou akci pro návštěvníky. V době naší návštěvy probíhala akce “Kašperk za Karla IV.”, takže kromě toho, že jsem poprvé v životě měl možnost střílet z kuše (ten medvěd si moje zásahy bude pamatovat ještě dlouho), tak jsme shlédli i šermířské představení. Naplněni historickou atmosférou jsme se poté vydali zpět k parkovišti, kde jsme poobědvali v příjemné restauraci přímo naproti autu.
Pastvina leží hned u silnice mezi Sušicí a Annínem. Při průjezdu kolem jsme si všimli cedule a následná návštěva jejich webu nás přesvědčila, že sem musíme zajet. Sympatičtí majitelé nás pouštějí dovnitř, přestože mají ještě zavřeno a přípravy na sezónu jsou v plném proudu. Máme tak možnost se seznámit nejen s volně se pasoucím prasátkem Maruškou, ale i se slepičkami, lamou, klokanem, morčaty, králíky a dalším zvířectvem. Jedlá část parku vzhledem k termínu návštěvy žádné občerstvení nenabízela, ale užili jsme si alespoň procházku mezi rostlinami. Děti si kromě zvířat nejvíce užily kamenný kvádr, který jim posloužil jako boulder a k radosti všech přihlížejících protáhl délku návštěvy na dvojnásobek.
Jak už název napovídá, jedná se o výběh s vlky. Vstup je zdarma, parkoviště je placené od první minuty a přestože není parkoviště obří, obytňák se na něj vejde. Stezka začíná u návštěvnického centra, kde najdete i venkovní dětské hřiště. K vlčímu výběhu se musí vystoupat po štěrkové cestě, kde dětem cestu zpříjemňuje celkem deset cedulí s otázkami a úkoly. Od samotného výběhu jsem neměl velká očekávání – znám to ze zoo, kde se ty nejzajímavější zvířata vždy dokážou schovat na místo, odkud jim je vidět tak maximálně ucho. K mému překvapení bylo ve Vlčím výběhu vše jinak – vlků jsem viděl mnoho. Přesné číslo říct nedokážu díky tomu, že se zvířata celkem aktivně pohybovala a některé bych tak lehce mohl započítat dvakrát. Cesta zpět k parkovišti je už celá zkopce, takže kromě popadaných dětí to je pohoda.
K Hradlovému mostu se dá dostat třemi způsoby. První a nejjednodušší způsob je využít parkoviště přímo u mostu. Další dva způsoby už vyžadují větší fyzickou aktivitu. K mostu vede cesta vždy podél řeky – buď proti proudu z kempu (a veřejného parkoviště) Antýgl, nebo po proudu z veřejného parkoviště u penzionu Arnika v obci Modrava. Všechna parkoviště jsou placená, takže z tohoto pohledu není příliš rozdíl odkud se vydáte. Velký rozdíl ale je v charakteru cesty.
Zatímco od Antýglu půjdete většinu času po široké štěrkové cestě podél Vchynicko-tetovského kanálu, tak ve směru z Modravy budete mít výlet k Hradlovému mostu mnohem pestřejší. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že nebude nouze o přeskakování, obcházení a přelézání rozbahněných úseků, přelézání padlých stromů a skotačení na kamenech v řece (tahle část je dobrovolná). Je to sice cesta náročnější, ale (hlavně) pro děti mnohem zábavnější. V neposlední řadě nabízí spoustu krásných pohledů na šumavskou řeku Vydru. Těch 2,5 km uteklo jako voda a překvapivě ani nikoho nebolely nožičky.
Fakt, že je Hradlový most aktuálně rekonstruovaný (minimálně do června 2022) a v době naší návštěvy z něj zbylo jen torzo, nám zážitek z výletu nezkazil. V rekonstrukci byla i naše oblíbená restaurace U všech kukaček, tak jsme navštívili pivovar Lyer, kde si na kvalitu jídla stěžovat také nemůžeme.
Možností se nabízí celá řada. Mezi Sušicí a Kašperskými Horami se to kempy jenom hemží, u Modravy je velmi dobře známý Antýgl, kterým přímo protéká řeka Vydra. Stejně tak dobře se vyspíte na parkovišti v Modravě, kde mají tarif speciálně pro obytné vozy (aktuálně 150 Kč/ 24 hod). Zde vám bude řeka Vydra vznikat přímo před očima, budete totiž stát těsně nad soutokem Roklanského a Modravského potoka, který Vydru tvoří.
Nejnovější informace nejen z našich cest najdete na našem FB a Instagramovém profilu