Menu
Korsiku jsme si zamilovali díky tomu, že spojuje možnost koupání v moři a pěší turistiky v horách. Dopoledne tak můžete strávit v pohorkách a odpoledne pozorovat podmořský život. To vše v dojezdové vzdálenosti z Česka. Strávili jsme v kempech na Korsice s dětmi měsíc a projeli jsme za tu dobu kempů osm. Níže najdete popis toho, kde jsme bydleli, kam jsme chodili na výlety, kde jsme se koupali a podělíme se i o informace kde se nám líbilo, nelíbilo a hlavně proč tomu tak bylo.
Trajekt na Korsiku obvykle připlouvá do Bastia a odplouvá z několika přístavů, kdy nejpoužívanější je suverénně Livorno (délka plavby 4,5 hod). Janov, případně vedlejší Savona jsou vhodné pro noční plavby (8-10 hod). Další možností je Piombino (plavba 3 hod), kde ale není příliš široká nabídka spojů. Pokud byste chtěli cestu spojit s návštěvou ostrova Elba, tak mějte na paměti, že mezi Korsikou a Elbou trajekt převáží pouze auta do výšky 2,4 m.
Lístky na trajekt kupujeme přes prověřený vyhledávač, který umožňuje detailní zadání parametrů obytného auta, případně soupravy auta a přívěsu. Abychom ušetřili, snažíme se jezdit trajektem mimo nejvytíženější dny. Nejlevněji nám vychází plavba od úterý do čtvrtka. Naopak o víkendu může být cena klidně čtyřnásobná.
V sezóně je dobré kupovat lístky na vytížených trasách klidně pár měsíců dopředu. Naopak mimo sezónu nebo na nepříliš obsazených plavbách můžete koupit lístek klidně v den vyplutí.
Kajutu doporučujeme přikoupit v případě delších cest, obzvlášť pokud se plavíte na noc. Vzhledem k tomu, že personál začne vyzývat k opuštění kabiny kolikrát i hodinu před doplutím do přístavu, nedává pořízení kajuty na čtyřhodinovou cestu mezi Livornem a Bastií velký smysl.
Na trajektu je k dispozici vždy minimálně jedna restaurace a jeden bar. Ovšem je třeba mít na paměti, že je to loď italská a dodržují se na ní siesty. Takže pokud vyplouváte ve 13:30, může se vám krásně přihodit, že po nástupu na loď rozhlas ohlásí uzavření restaurací a ty zůstanou zavřené po celou dobu vaší plavby. Bary zůstávají otevřené a obvykle nabízí i nějaké menší občerstvení v podobě sandwichů a palačinek.
V kempu je malý obchůdek a pizzerie. Skoro nikdo tu nemluví anglicky, což je docela zábavné. Aspoň si rozšiřuju svůj chabý francouzský slovník o pár novinek. Kemp je plný vzrostlých stromů, takže o stín tu není nouze. Jedná se o velmi klidný kemp bez jakýchkoli atrakcí pro děti, což ale neznamená, že tu na děti nenarazíte.
Městečko Saint Florent je od kempu sice přes moře na dohled, ale po souši to pár kiláků je, takže když potřebujeme nakoupit a hlavně si dát výbornou kopečkovou zmrzlinu, tak bereme auto. V městečku se vše odehrává kolem přístavu a v pár přilehlých uličkách. Zajímavé potraviny “nesupermarketového” typu jsme pořídili v obchůdku Epicerie Scotto Sarl. Od něj je to už jen kousek k Citadella di San Fiurenzu, kde můžete zdarma zaparkovat. A návštěva tady nahoře určitě stojí za to i kvůli výhledu na moře. Další možnost parkování je u přístavu, kde je parkoviště placené a pro větší auta není příliš vhodné.
Při příjezdu do kempu zjišťujeme, že za tři dny zavírají (v první půlce září). To nám nijak nevadí, naopak se to ukazuje jako výhoda. Je tu asi sto pitchů a obsazené jsou tři, na malý výběr volných míst si stěžovat rozhodně nemůžeme. Místa jsou stinná téměř všechna, takže při výběru toho nejlepšího řešíme primárně vzdálenost od silnice, aby nám nejezdila auta za hlavou.
Další výhodou malé obsazenosti kempu je to, že o bazén s malým tobogánem a dětské brouzdaliště se dělíme pouze s jednou další rodinou. Nedovedu si ovšem představit jak plno tu musí být, když je kemp obsazený. Dětské hřiště je tu skromnější. Skládá se ze dvou trampolín, jedné klouzačky a malého oploceného fotbalového hřiště. A celé je to po většinu dne na sluníčku.
Na pláž je to z naší části kempu poměrně daleko, zhruba polovina cesty se jde skrz kemp, kde máme možnost si prohlédnout bungalovy. Obsazenost je tu podobná jako ve stanové části kempu.
Z kempu chodíme pěšky na pláž d'Aregno. Pláž od kempu není úplně nejblíž, ale to akceptujeme. Sousední kemp ji sice má blíž, ale taky je jen přes silnici od železniční tratě, kterou obsluhují motorové vlaky. Jejich průjezd je trochu slyšet i v našem kempu, tak v tom sousedním to musí být už hodně nahlas.
Samotná pláž je písečná a má poměrně strmý vstup do vody. Pláž nabízí nádherné šnorchlování, obklopují nás tu hejna ryb různých velikostí a voda je průzračná. Jednou sem stíháme doběhnout z kempu i na západ sluníčka za moře.
Jeden den vyrážíme do města L'Ile Rousse s plánem doplnit zásoby potravin, vykoupat se na místní pláži a dát si ve městě večeři. Městská pláž Plage de l'Ile Rousse nás nějak extra nenadchla, ale bylo to dáno hlavně počtem lidí. Pokud do toho člověk jde s tím, že je holt v místě, kde je větší koncentrace lidí, tak pláž jako taková nezklame. Dokonce to vypadá, že by tu bylo i nějaké šnorchlování, ale to bychom s sebou museli mít výbavu.
Na večeři jdeme do Restaurace Le Marina, jejíž zahrádka přímo sousedí s veřejným dětským hřištěm. My si tak v poklidu cucáme naše drinky a holky se zabaví buď jen pozorováním děje vedle, nebo se do děje zapojují i osobně. Na kvalitu jídla si tu stěžovat nemůžu, drinky nám posezení také zpříjemnily.
Kempu Funtana a l'Ora je netradiční v tom, že je v pořádném kopci. Nasedám jako spolujezdec do golfového vozíku a můj řidič mě bere ke všem volným místům v kempu. Ke každému přidá komentář o vlastnostech toho místa. Zásadní informace je, že nahoře v kempu jsou zvířata – krávy, koně a osli. Z pobytu v kempu si odnášíme nový poznatek a to, že osla za souseda mít nechcete. Osel je hlučné zvíře. Doporučuju vybrat jedno z nižších pater kempu, kde je oslí hýkání sice pořád ještě slyšet, ale už v takové milejší intenzitě. Oslík pak zůstává příjemným zpestřením pobytu a výpravy za ním do prudkého kopce alespoň dobře připraví děti na spánek.
Jinak tu jsou místa prostorná, většina jich je ve stínu a kemp je i díky své poloze obsazen spíše sportovně založenými lidmi. V kempu si můžete objednat na ráno bagetu a croissanty, večer je k dispozici restaurace, kde hlavní nabídku tvoří výborná pizza.
Městečko Porto stojí určitě za návštěvu, ale nemusíte si na ni vyhrazovat příliš mnoho času. My jedeme až na konec jednosměrné ulice, která nás dovede až k moři (koupat se tu nedá). Tady narážejí vlny na útesy tak razantně, že občas zkropí i přihlížející turisty. My jsme sešli po schodech až úplně dolů na úroveň moře a musím říct, že to odtud byla impozantní podívaná. Poté, co jsme vyšli zpět k silnici, jsme si ve zmrzlinárně dali pár kopečků a vychutnali si je u výhledu na tříštící se vlny.
Výlet proti proudu potoka k místu, kde se máme v plánu vykoupat. Cestou potkáte mraky ještěrek, takže o zábavu pro děti je postaráno. Pěšina vede sice kolem potoka, ale občas vylezete nahoru do skal, abyste zase slezli dolů skoro až na úroveň toku. Není to ale nic, co by pětiletý turista nezvládl. Ke koupacímu místu, kde se napojuje další horský potok, je to od auta asi hodina.
Zaparkovat je nejlepší někde kolem mostu. Pokud bydlíte poblíž Porta, tak máte tu výhodu, že i když nepatříte mezi ranní ptáčata, máte šanci být na startu celkem brzo a chytit tak dobré místo. Parkuje se tu jen kolem příjezdové cesty a míst není mnoho.
Na pláž se z kempu Funtana a l'Ora jede asi dvacet minut. Cesta vede přes oblast Calanches of Piana, která je zapsaná na seznamu UNESCO. Z pohledu řidiče vás bude spíš zajímat, že je to tam úzký. Hodně úzký. A pohybuje se tam mraky lidí s foťákama, kteří dbají víc o dobrý záběr, než o vlastní bezpečnost. Z pohledu spolujezdce vás zase bude zajímat, že tam jsou skvělý výhledy a pokud sedíte v autě vysoko, tak uvidíte i propast pod vámi.
Tenhle kemp ve mě zanechal asi největší dojem. Sice tam nebylo nic, co bych mohl vyloženě vypíchnout jako super záležitost, ale celková atmosféra kempu mě prostě okouzlila. Pokusím se ale kemp popsat co nejobjektivněji, protože mi vlastně pořád není jasné proč mi tam bylo tak příjemně.
Za zmínku zde stojí určitě bazén, který má kamennou dlažbu a oproti modré klasice působí přírodněji. Ke vstupu je nutné mít klasické plavky, kraťasy jsou zde zakázané. K dispozici je menší obchůdek, bar, hezká pizzerie s výbornou pizzou. Personál je tu milý a člověk se tu prostě cítí dobře. Pro pečivo jsme ráno chodili do pekárny cca 400m od kempu.
V docházkové vzdálenosti je pláž Plage de Tenutella, v dojezdové vzdálenosti pak Plage de Scodi Neri, která je nádherná na šnorchlování.
Pláž se nachází hned za silnicí naproti kempu Ras l'Bol. Při našem prvním příchodu bylo moře zakalené do žluta (asi kvůli řasám) a díky tomu se nám do vody příliš nechtělo. Dali jsme tomu šanci ještě druhý den dopoledne a moře bylo jak vyměněné – čirá voda ideální na šnorchlování. Během dne se začaly objevovat vlny a s nimi přišlo i opětovné zakalení vody. Tuhle pláž tedy můžeme doporučit na dopolední koupání, kdy bylo moře klidné a voda průzračná. Velkou výhodou je vzdálenost od kempu, kdy není potřeba sedat do auta.
Krásná pláž s trošku náročnější příjezdovou cestou. Auta s většími převisy můžou mít problém a na otáčení delších aut to tak také není úplně ideální. Pokud si nejste jistí, vyrazte raději na prohlídku cesty pěšky. Samotná pláž se nám moc líbila – písečná pláž obklopená menšími skalami je přesně podle našeho gusta. Také jsme zde měli nejlepší šnorchlovací “úlovky” za celou dobu – máme natočenou malou chobotnici, která čelila útokům ryb a mě se dokonce povedlo sledovat chvíli rejnoka, který plaval u dna. Jakmile mě zpozoroval a dlouze se na mě zadíval, tak jsem se radši pokorně vydal svojí cestou a nechal ho být.
Na pláži ani v okolí není možnost občerstvení, takže nachystejte vydatnou svačinu. Hlad a žízeň jsou asi jediné nemilé překvapení, které vás tady může potkat.
Velmi dobře vybavený kemp nad zátokou a pláží Rondinara. S karavanem jsme měli trošku problém najít volné místo, které by bylo alespoň trošku ve stínu. S menším obytným autem bylo na výběr už z většího počtu stinných míst a nejlépe na tom byli stanaři, kteří měli výběr opravdu rozmanitý.
V kempu najdete velmi dobře vybavený obchod, restauraci s opravdu dobrým jídlem (jak pizza, tak klasická středomořská kuchyně) a poměrně dobře vybavené dětské hřiště. Z kempu se na pláž Rondinara dá buď dojít pěšinkou s poměrně velkým převýšením, nebo se dá dojet autem na parkoviště k pláži. Hosté kempu mají parkovné zdarma.
Kempem občas projde kráva, což pro nás bylo vítaným zpestřením. Na večerní “lov” krav se tu vydávaly početné skupinky dětí.
Nepříliš vybavený kemp, který má ale díky svému umístění unikátní atmosféru. Kemp se rozkládá na břehu řeky, ale většina kempu je v zhruba desetimetrové výšce nad hladinou řeky. K řece se dá dojít na začátku a na konci kempu, kde jsou zároveň menší pláže a u nich místa vhodná k plavání.
Byli jsme tu v září a koupání bylo už i zážitkem z pohledu otužování. Většinu času jsme tak strávili na pláži a do vody se vydávali spíš na kratší časové úseky. Voda byla krásně čistá.
V kempu je bar a pizzerie. Lze tu objednat pečivo na ráno. Slabší bylo zázemí pro obytňáky – kazeta chemického wc se vylévá do jedné ze záchodových mís, místo na vypuštění šedé vody jsem snad ani neviděl. Ceny v mimosezóně se příliš neliší od těch sezónních, což z kempu dělá mimo sezónu ne příliš atraktivní místo z pohledu financí.
Další z kempů, který jsme navštívili těsně před jeho zavřením, takže můžu popsat jen jak vypadá. Ze zázemí toho už příliš nefungovalo. Je tu obchod, restaurace a obrovské pódium, kde to asi bývá večer pěkně hlučné. Dále tu najdete dětské a posilovací hřiště, bazén s tobogánem, klidovou zónu s bazénem kam je vstup od 18 let, oplocené jezírko s labutěmi a nespočet bungalovů.
Kemp je to opravdu obrovský a patří do kategorie dost organizovaných kempů. Přestože nebyla obsazena ani desetina karavanových stání, museli jsme na recepci nahlásit číslo parcely, dostali jsme identifikační náramky a do posledního dne to vypadalo, že dokonce budeme muset na čas opustit parcelu a přeparkovat si na zbytek dne na parkoviště. Naštěstí jsme pak narazil na recepční s rozumnějším přístupem a mohli jsme zůstat na místě až do večera, kdy jsme se přesouvali do dalšího kempu.
Nejnovější informace nejen z našich cest najdete na našem FB a Instagramovém profilu
Ahoj, příští rok se chystáme na Korsiku a Váš článek je super. Jenom se chci zeptat, j3 potřeba si místo v kempu zajednat dopředu nebo stačí na místě?
Ahoj, my jsme jeli bez rezervace a vždy jsme se vešli. Ale nebyli jsme v úplně top sezóně – jednou v září a jednou v červenci.
Je pravda, že jsme kolikrát byli i v kempu, kde rezervace ani udělat nešla – to bylo převážně na západním pobřeží a ve vnitrozemí. Naopak na východním pobřeží jsme potkávali spíš větší kempy, kde se rezervace může hodit.